První únorová neděle byla jako malovaná. Sníh ukryl všechen nepořádek, mrzlo, sluníčko se místy prodíralo z týden zamračené oblohy a my vyrazili před osmou hodinou autem Míry Laloučka do Sázavy. Projížděli jsme obcemi i městy, nikde ani živáčka, jen ve Vlašimi "U Krunerta" se scházeli šachisté, zahlédli jsme Tomáše Vojtu (on nás ne) jak jde k autu, kterým cestovali do Kralup.
Cesta byla dobrá, Míra nás spolehlivě dovezl do místa dění, tedy do Sokolovny v Sázavě, kde se začali scházet i naši soupeři. Jako první nás přivítala Monika Vilímová, kterou známe z Okresního přeboru ZŠ z Benešova a pak i další. V klubovně už vše připravoval, nám dobře známý, Antonín Brhlík (doprovází děti ze Sázavy na RŽL). Přece jen na nás čekalo překvapení, u vchodu jsme zahlédli Ondru Duška, předpokládali jsme tedy, že budou hrát v obvyklé sestavě. Omyl byl však pravdou! Najednou se objevil Jiří Kotzot a asi byla povolána další "rezerva", protože dva jejich povolaní hráči nehráli. Na jednu stranu z nás měli respekt, to těší, ale na druhou stranu mi bylo jasné, že boj bude opravdu těžký! A tak se také stalo!
Jak se zasedlo k šachovnicím? 1. deska: Kotzot Jiří (2049) x Lalouček Miroslav (1672), 2. deska: Filip Lukáš (1573) x Vilímová Monika (1726), 3. deska: Brhlík Antonín (1703) x Studnička Patrik, 4. deska: Vopěnka Jan (1479) x Zárůvka Vladimír (-) a 5. deska: Laube Miloslav (1471) x Filip Vojtěch (1367).
Udělala jsem pár snímků a odešla do města nakoupit svačinu. Po hodince se vrátila a na šachovnicích byla všade rovina, jen Vojta měl pěšce víc a tvrdil, že už to "dá". A skutečně kolem jedenácté hodiny Vojtův soupeř vzdal, neboť byl v koncovce bezpečně přehrán. Pan Laube hrál Dámský gambit, Vojta zvolil Slovanskou obranu a vyšlo mu to.
Jako druhý končil, asi půl hodiny po Vojtovi, Lukáš. Hráli Vídeňskou, přešli do Italské. K remíze, kterou nabídla paní Monika, dostal povolení od Mirka. Po přehrání partie v počítači se dozvěděl, že měl hrát dál, více počítat a mohl vyhrát. Ovšem Lukášova zodpovědnost a respekt k soupeři je někdy příčinou předčasného ukončení partie. Po čtvrhodince, snad ve stejnou dobu nedobral na h2 Míra střelcem pěsče, kterého mohl získat, pak musel nastavit figuru a až dokonce hrál s figurou méně. A Patrik v tentýž moment ztratil kvalitu (věž x jezdec) a také tak hrál do konce. Kdyby se toto vědělo, tak mohl hrát Lukáš dál. Ale žádné kdyby, neplatí!
Jako třetí končil Míra Lalouček. Dlouho měli rovinu, pak došlo k výše uvedené chybě, ta kdyby se nestala, tak mohla dopadnout partie i s opačným výsledkem. Ale proto jsou šachy tak bezvadná hra, záleží na sebemenším zaváhání. Mírův soupeř měl do koncovky navíc jezdce, dlouho byl Míra ostražitý, ale nakonc byl přehrán. Tak tedy stav 1,5 : 1,5.
Na třetí desce se přidávala půlhodina. Pan Brhlík to měl na 40 tahů jen tak tak! Ovšem takový matador si to dokáže pohlídat. Zde hráli Skandinávskou, po ztrátě kvality měl Patrik s partií hodně práce. Přemýšlel, kombinoval, ale koncovku neudržel! Pan Brhlík spotřeboval dvě hodiny a patnáct minut času a Patrik hodinu čtyřicet minut. A stav: 2,5 : 1,5.
Carocan byl rozehrán na čtvrté desce. Pan Závůrka nemá elo, tedy je značně nečitelný. Dobře, že ho Honza nepodcenil. Partie se hrál do 13.45 hodin. Byl to boj a maximální soustředění! Honza měl dvojici střelců, kteří mu udělali na šachovnici hodně práce. I zde se přidávala půlhodina, ovšem pan Zárůvka musel rychle udělat dvanáct tahů, aby na ni měl vůbec nárok. Podařilo se mu to. Ovšem Honza svého soupeře přehrál v koncovce. Poté, co soupeř vzdal, vznesl na nás náš hráč prosbu, abychom to rozebrali na schůzce a napsali na web, že tam určitě udělal chybu a chce vědět jakou. Stejně tak jeho soupeř je zvědavý, zda mohl prosadit své pěšce. Nakonec tedy 2,5 : 2,5.
Z naší strany spokojenost. Vzhledem k tomu jakou proti nám postavili sestavu, tak chtěli určitě vyhrát. Jsme tedy spokojeni alespoň s jedním bodem. Šestou příčku v celkovém pořadí držíme.
Do devátého kola u nás přivítáme 21. 2. 2010 hráče TJ Sokola Postupice.
FOTEČKY: sachypravonin.rajce.idnes.cz/8._kolo_RS_7.2.2010_v_Sazave/