8.KOLO REGIONÁLNÍ PŘEBOR "A" 12.2.2012 ŠK PRAVONÍN x SOKOL ČESKÝ BROD "B"

FOTEČKY: C:\Documents and Settings\Uzivatel\Plocha\Obrázky\8. kolo Regionální přebor A 12.2.2012 Pravonín x Český Brod

VÝSLEDKY:

Tabulka

Hodnotí Pavel Vojta:

Šachy jsou dřina

Pavel Vojta

            Na tuto neděli slibovali odborníci největší mrazy a ač nerad  musím uznat, že tentokrát to uhodli. Ráno jsme s Vláďou vyráželi směr Pravonín a palubní teploměr ukazoval v našich končinách málo vídaných -24,5°C . Po příjezdu nás čekala příjemně vytopená mateřská škola a my jsme začali vyhlížet soupeře z Českého Brodu. Když měli soupeři cca 10 minut zpoždění, tak jsme nakoukli do rozpisu a zjistili, že jsme se sešli o půl hodiny dříve. No nic, poklidná raní káva také nebyla k zahození.

            Po obligátním uvítání jsme zasedli k partiím a začali tuhé boje. Přiznám se, že tentokrát jsem neměl moc času na sledování ostatních partií a proto bude jejich popis stručný a mírně zmatený, takže případné nesrovnalosti opravte v diskuzi.

            Jako první dohrál Fanda Helebrand, který stál po zahájení celkem slušně, ale potom dovolil soupeři nebezpečně se rozehrát v centru šachovnice. Konec jsem neviděl, ale Fanda nakonec svému soku podlehl 0:1. Jako další dohrává oslavenec Vláďa Horák, který byl asi už v myšlenkách na následné oslavě jeho kulatých narozenin (ještě jednou vše nejlepší Vláďo). Jeho protivník se na Vláďu vrhnul a zaútočil na jeho rošádu, ale Vláďa už není žádné mladé kuře, aby se zalekl a  spolehlivě odbránil všechny soupeřovy hrozby a opakováním tahů stvrdil remízu 0,5:1,5. Další dohrává Vojta Filip, který se svým sokem vyměnili co se dalo a remíza byla logickým vyústěním 1:2.

            Naši první výhru zapsal David Zvára, který svému soupeři vytvořil postouplého izolovaného pěšce ve věžovce , toho dobral a snadno zvítězil 2:2. Dle mého názoru, kdyby pan Urban ponechal na šachovnici všechny čtyři věže, místo výměny jednoho páru, tak by to David tak snadné neměl a nejsem si jistý, zda je to vůbec vyhrané. Další bodík pro naše družstvo připisuje Peter Helebrand, který dostal ve vyrovnané věžové koncovce nabídku remízy, kterou jsem nechal na jeho rozhodnutí, Peter se ukázal jako velký bojovník, nabídku odmítl a koncovku vyhrál 3:2.

            Zbývají tři partie a pro nás to vypadá velmi dobře. V skvělé formě letos hrající Míra Lalouček svého protivníka postupně přehrál , získal pěšce a toho pěkně uplatnil v jezdcové koncovce 4:2. Předposlední dohrává Lukáš Filip, na kterého bych po zahájení nevsadil ani tu pověstnou zlámanou grešli. Jeho dost stísněná pozice nenabízela moc šancí na protihru. Nevím vůbec jak, ale najednou měl Lukáš dva piky k dobru, které rychle posunoval vpřed k poli proměny 5:2.

            Jako poslední se dohrávala partie na prvním stole, kde hrála moje maličkost se známým Českobrodským provokatérem  Víťanem Moravcem. Mě se zahájení příliš nepovedlo (jako obvykle) a po přestřelkách ve střední hře vznikla koncovka se stejnopolnými střelci, která se jevila jako jasná remis. Tuto koncovku jsem ale hrubě podcenil a Vítek získal nadějnou pozici, kterou začal hrát na výhru k nelibosti všech , kteří čekali na následnou oslavu. Nakonec, když nám oběma zbývalo na hodinách cca 10 minut se Vítek neodvážil jít do riskantní varianty, která mohla skončit všelijak a smířil se s remízou a my vyhráli 5,5:2,5. Následné připomínky kolemstojících kibiců o tom, že jsme to mohli dát za remis už dávno a nezdržovat začátek oslavy se daly očekávat, ale my s Víťanem jsme věděli své.

            Následná Vláďova oslava se nesla v příjemném duchu po vydařeném zápase a my se, za stálého pojídání fondue a obložených mís, dobře bavili.

Naše družstvo je prozatím na překrásném 3. místě !!!

Jak to viděli soupeři: (bez dovolení jsem si dovolila, pro větší přehlednost okopírovat článeček Vítka, doufám, že se zlobit nebude?)

8. kolo, 12.02.2012, Pravonín

Bodově naprázdno, zato s plnými žaludky

8. kolo Regionálního přeboru bylo příjemným zpestřením sezóny, nejen šachovým.

Dlouho očekávaná návštěva Pravonína se tuto neděli konečně uskutečnila. Už od pátku jsem některé členy naší sestavy ujišťoval, že během zápasu by měly být k dispozici legendární pravonínské řízečky. Nikdo mi nevěřil, dokud to sám onoho slunečného a mrazivého rána nespatřil na vlastní oči. Kromě toho limonády všech barev, bonbóny všech druhů, nápoje dle libosti. Děkujeme touto cestou znovu za vřelé přijetí a pohoštění! Takový Čenda, jenž letos kroutí teprve druhou sezonu, mi po zápase říkal, že takhle se o soupeře ještě na žádném zápase nikdo nikdy nestaral. Musím ho na tomto místě probudit ze snu – tohle už asi nikdy nezažije :-)

Začátek zápasu se nesl v přátelské atmosféře, když rozhodčí zápasu pan Horák v žertu upozornil na vypnutí mobilu pouze domácí hráče, ve snaze získat pro svůj tým kontumační výhru. My si brousili zuby na výhru konzumační - i z toho důvodu jsme nominovali Martina Kollera a jeho pověstný apetit.

Nakonec i naše první a jediná výhra má co dočinění s jídlem. Problémy se sestavou vyřešil až v pátek večer na poslední chvíli Čenda, jelikož nechtěl původně kvůli rodinné oslavě, konané v sobotu večer, nastoupit. U Čendů doma jsou totiž oblíbená posezení nad skleničkou vína při praskajícím krbu. Určitě se nejedná o víno tekuté… A tak v zdravém těle, zdravý duch, zajímavá, leč jednostranná záležitost vyzněla jasně ve prospěch našeho nejproduktivnějšího hráče.

Z vedení jsme se neradovali dlouho. Pan Urban vyšel ze zahájení dobře, měl i velkou časovou výhodu. Bohužel nevyužil všech možností k aktivní hře, následná věžovka už nebyla jednoduchá, slabin bylo přespříliš.

Dvě remízy v krátkém sledu zaznamenali Martin Koller a "El Capitano", jak se nově v naší šatně přezdívá Ondrovi Šedivému. Martin sehrál pěknou partii, soupeře postupně přehrál a získal nadějnou koncovku se vzdáleným volným pěšcem. Bohužel soupeřův jezdec se změnil v drzou vopičku, která během pár tahů za pomoci několika vidlí sebrala veškerou výhodu našemu hráči. Ondra se pustil do odvážného útoku, který byl ale zcela na místě. Možná nevytěžil maximum, ale nevím, soupeř byl jako žula. Stav v poločase, 2:2.

Velká škoda je partie pana Švece. Dlouhá a vyrovnaná věžovka určitě šla udržet, ale možností bylo spoustu a nakonec se radoval soupeř. Podobná muka si prožil i pan Saur, který pět hodin srdnatě bránil horší pozici. Chvílemi to vypadalo, že jezdcovku s pěšcem méně může udržet, ale nestalo se. 4:2 pro Pravonín, v těchto chvílích jsme prosebně vzhlíželi k nedalekému kostelu.

Pan Záběhlický sehrál velmi složitou partii, netroufám si to moc hodnotit. Šance na bodový zisk ale určitě byly. Velkou roli sehrál nedostatek času, bez něj se už našemu borci pozice sesypala, a i on byl nucen kapitulovat. Kosmeticky upravit skóre jsem se ještě pokoušel já. Poprvé v tomto ročním období jsem nenastavil žádnou figurku a odměnou mi byla mírně lepší střelcovka. Tu jsem si sice hezky připravil, ale nakonec jsem si netroufl přejít do složité, zřejmě lepší pěšcovky. Možná to šlo, možná ne – a možná to ještě pro náš web rozeberu. Možná :-)

Je to opět škoda, body byly reálné. Budu se opakovat, ale líbí se mi, jak bojovné naše zápasy jsou. Tři partie přes pět hodin, žádné zbytečné remízy, vše nadoraz. V tomto zápase jsme byli velkými outsidery, přesto vyrovnané boje. Myslím, že výsledky následujících zápasů budou odměnou za statečné výkony, které v letošní trošku smolné sezoně podáváme.

Vít Moravec