4.kolo - Dolní Kralovice B - Pravonín

 Střítežská tvrz dobyta: DK „B“ – Pravonín 1,5:3,5

aneb jak jsme zchladili obávaná kamna…

Tomáš Hašek

Na to nedělní dopoledne jsme byli připraveni velmi pečlivě. Vyrazili jsme k nelibosti domácích v základní sestavě, s časovým předstihem a dokonce Mirkovým minibusem, a to proto, že paní Filipová, kapitánka družstva, nás nechtěla nechat bez dozoru a po dvou domácích nezdarech chtěla vidět na vlastní oči, jak její družstvo vítězí…

Jaké pak bylo naše překvapení, když jsme vešli do „hrací“ místnosti. Kromě příjemně roztopených kamen a rozespalého Jirky Mejzlíka nic nenasvědčovalo tomu, že zde má za 20 minut začít šachové klání. Vysvětlení z Jirkových úst bylo prosté – místní Mikulášská zábava skončila před pár hodinami, čerti neuklidili a náhradní místnost v Dolních Kralovicích nebyla zprovoznění schopná. A tak místo diskuse o  šachových tématech jsme si jako hosté vyhrnuli rukávy a pod taktovkou, tedy spíše košťětem, Jirky Mejzlíka společně s trousícími se domácími hráči začali měnit tvář čertova doupěte na hrací místnost.

A protože se nakonec  dílo podařilo, mohl zápas s mírným zpožděním začít. Občerstvování přítomných kávou a čajem i drobnými pamlsky se ujala paní Filipová a o kamna se staral – kdo jiný, než Jirka. Měřeno úspěšností jednotlivých hráčů v dosud odehraných zápasech soutěže mělo jít o vyrovnané utkání. Začátek tomu i nasvědčoval. Kromě druhé šachovnice byla po dvou hodinách situace na ostatních stolech vyrovnaná.

Po jedenácté hodině se začaly zapisovat první body. K naší radosti první bod získalVojta Filip. V sicilské se po dlouhé rošádě dostal na opačné straně k útoku na soupeřova krále a po zisku pěšce v lepší pozici rychle poměnil materiál, aby vzniklou koncovku snadno proměnil v první bod. Vedeme 1:0.

Jen letmo jsem zaregistroval, že na 5. šachovnici se Patrik Studnička dohodnul se soupeřem na smíru, aniž by se poradil s kapitánkou. Pravdou je, že koncovka už vyrovnaná byla, ale od Patrika jsme asi čekali více. No nic, pořád vedeme, nyní 1,5:0,5.

Mezitím remízu odmítal minimálně podruhé Mirek Lalouček a šel neohroženě za vítězstvím v partii. Když se mu podařilo odchytit soupeřova jezdce a jeho jezdec naopak začal sbírat soupeřovy pěšce, nebylo už daleko ke kapitulaci. Vedeme 2,5:0,5 a je jasné, že nějaký bodík z dosud nedobytné Stříteže odvezeme.

To se však vůbec nelíbilo Jirkovi Mejzlíkovi, který si svého soupeře Lukáše Filipaposadil přímo ke kamnům, tedy téměř do pekla. A možná i díky tepelným podmínkám byly myšlenky našeho hráče  méně bystřejší a v poměrně složité pozici se k naší škodě nevyznal tak dobře jako soupeř a přehlédl ztrátu dámy po odtažném šachu. Stav 2,5:1,5 a dohrává se 1. šachovnice. 

Tam zasedla moje maličkost proti dosud neporaženému Standovi Vávrovi. V tu dobu už mi bylo hej, kvalita za pěšce k dobru a nadějná pozice směřovaly k výhře. Ale po mé nepřesnosti ve 13. tahu mi docela zatrnulo. Minimálně přechodná ztráta kvality a pěšce se nade mnou snášela jako Damoklův meč. Soupeř si však nevšiml a já už si dal pozor. A  na rozdíl od Standy jsem další chybu neudělal, a přispěl tak bodíkem k celkové výhře3,5:1,5.

Doufám, že jsme kapitánce udělali historickým dobytím střítežské tvrze radost, a nějakou tu výhru ještě do konce soutěže přidáme i na domácích stolech.