MISTROVSTVÍ ČECH V ŠACHU 8 - 10 LET - DOKSY 13. - 17. 11. 2015

       "Hmmm, dámský gambit, tak to už jsem fakt dlouho nehrála...," zareagovala soupeřka Barušky na její právě provedený tah při volné rozehrávce před prvním kolem Mistrovství Čech HD 8 2015 v Doksech.

        "Dámský gambit? A ty víš co to je?" zeptala se zvědavě Baru vlastně i za mě, která jsem rozehře přihlížela.

         "Nooo, a ty neee?" zasvěceně prohlásila protihráčka, nezvednuvši ani oko ze šachovnice. "My jako v těch šachách doma docela jedem.....", jen tak mimoděk ve své dětské bezprostřednosti utrousila malá šachistka při provádění dalšího svého tahu.

          Tato spontánní hláška jakoby předznamenala naši výchozí pozici účastníků MČ a pocit z celého průběhu soutěže. Mlčky a s všeříkajícím úsměvem jsme na sebe s Barčou koukly a ve vší pokoře jsme si uvědomily, že spadáme očividně do kategorie těch, co "v tom zas až tak nejedou."

          Účast v kategorii HD 8 byla bez kvalifikace, tak jsme vyrazili i s Barunkou, když souběžně probíhalo Mistrovství Čech v kategorii HD 10, kde hrál náš Adámek. Dívek v kategorii HD 8 startovalo 12, Baru byla nasazená jako 9., mezi dívkami jako 4., teoreticky se dalo počítat s medailí. Po úvodních dvou kolech byly na kontě dva body, ale pak se moc nedařilo. Barča hrála místy bohužel dost rychle, někdy jsme měli pocit, že si plete šachovnici s atletickým oválem a chce být co nejdřív v cíli a cestou vyskákat soupeřovy figury, které jí překážejí. Dílem netrpělivost a větším dílem nevyhranost a nezkušenost ji připravily o 4 body, zakončila tedy s 5 body z 9, což bohužel stačilo jen na těsné 4. místo mezi dívkami. Když si uvědomíme kolik času Baru šachům věnuje, můžeme takové umístění brát jako úspěch. Pro Barboru tedy brambora, kterou obrečela, pak ale chytře začala z titulu názvu svého umístění nárokovat své oblíbené bramborové chipsy a ty byly pak dostatečnou náplastí  na její slané slzy.

         Adámek hrál v kategorii HD 10, kam se kvalifikoval z kraje s tak odřenýma ušima, že samotná účast byla úspěchem. Byl vlastně prvním náhradníkem za Středočechy, ale chtěl si tak vysokou soutěž zkrátka vyzkoušet. Áda hrál všech 9 kol velmi zodpovědně, trpělivě, nechvátal, vše promýšlel, všechny jeho partie trvaly kolem dvou hodin. Byl vlastně poprvé na takovém vícedenním šachovém maratonu a musíme ho za ten přístup a trpělivost moc pochválit, obdivovali jsme to, že se dokáže takovou dobu soustředit a hlavně vydrží přes dvě hodiny sedět nad šachovnicí. A to se ještě po celém dni dva večery přihlásil na doprovodný rapid turnaj a simultánku.

         V první partii přijal Adam nepochopitelně  soupeřem nabízenou remízu, ačkoliv na tom byl podstatně lépe, ale prý se zalekl soupeřova ela, které bylo asi o 300 větší než jeho. Druhá partie se mu moc povedla a bodoval. Pak ale následovala série 4 proher, většinou šlo o hrubky ve střední hře. 7. a 8. kolo se připsaly body a poslední kolo bohužel prohra, na své soupeře prostě nestačil. Adam sehrál paradoxně nejhezčí partii s vítězem celého Mistrovství Čech, Matoušem Hlavinou, ve třetím kole. Ta partie byla snad nejdelší v celé soutěži a ve velmi vyrovnaném zahájení a celém průběhu dospěla po dvou hodinách do pěšcové koncovky, kde se bohužel postupně ukázala větší zkušenost Matouše. Adam tedy turnaj zakončil s 3,5 body z 9, což zase není s ohledem na čas, který tráví (netráví) domácí připravou úplná ostuda. V H10 ze startovního čísla 31 skončil na 38 (ze 48).

            Rozhodně byla účast na tomto mistrovství pro Adama i Barču obrovskou zkušeností a hlavně ponaučením. Kdo chce hrát takhle vysoké soutěže, musí "v tom zkrátka jet" víc. Zázemí v kroužkách je sice ideální, ale k výsledkům na republikové úrovni samotné chození do kroužku nestačí, výkonnost se musí opravdu podpořit dodatečnou domácí přípravou. Chce to alespoň občas vyřešit doma nějaký ten diagram, případně
nějakou šachovou aplikaci na webu, poslechnout trenéry, protože nic nejde samo a jen cvičení dělá mistra. I my s Ondrou jako rodiče šachoví amatéři jsme postřehli u doprovodů dětí na Mistrovství Čech, že máme co zlepšovat...J. Většina rodičů resp. trenérů své svěřence bezprostředně po odehrání partie nořila do analýzy jejich tahů, používali neustále hesla souřadnicových systému šachovnice, kterým jsme my vůbec nerozuměli, pro nás takový šachový slang... Samozřejmě také různé sofistikované aplikace v chytrých telefonech, ipadech, elektronické partiáře, neustále měli všichni před sebou šachovnici, na stole, v kapse, na telefonu, v tabletu, v batohu, na tašce, na tričku, na čepici, možná i na ponožkách...na krku šachovou figuru, na klíčích také...prostě šachama žijí......My ještě teď když zavřeme oči vidíme všude šachovnici, podobně jako vídáme ve vydařené houbařské sezoně všude houby. ..No, budeme se tedy snažit podpořit domácí přípravu k šachovým tréninkům a snad se za dlouhých zimních večerů dostane i u nás na nějaký ten šachový diagrámek. Šachu zdar!