REGIONÁLNÍ SOUTĚŽ "E" 11. KOLO PRAVONÍN x SÁZAVA 2.4.2017

FOTEČKY: sachypravonin.rajce.idnes.cz/Regionalni_soutez_E_2.4.2017_Pravonin_x_Sazava/

       V Pravoníně se nám poslední 11. kolo povedlo. Vyhráli jsme 4 : 1. Hrálo se jako obvykle ve Spolkovém domě, jako obvykle jsem pro hosty přichystala malé občerstvení.

       Pan Kotzot vyprávěl, že měl problémy s dáváním hráčů dohromady na odehrání posledního kola RS, ale i já jsem se potýkala s nemalými obtížemi. Vlašimskem létají nějaké dvoudenní chřipky a ve stejný den měli naši fotbalisté své utkání (také měli hodně velkou marodku a hodně omluvenek), tak jsem původně zamýšlené hráče do soupisky, uvolnila a myslela si, že nebudu mít problém je nahradit. Ale ejhle! Jarní sluníčko vytáhlo některé šachisty na výlety (delší dobu plánované), pak také marodníčci a ještě v sobotu večer to vypadalo, že budu muset hrát já! Ale protože mi chyběli dva hráči, tak jsem doslova "ukecala" Mirka Laloučka, kterému touto cestou děkuji, že to pro družstvo i pro mě udělal a slíbil plánovanou cestu odložit a přijel hrát. Ráno mi pak přišla sms, že avizované neduhy Barunky Slavíkové přes noc vymizely a ona taktéž přijela. Takže na mě zbyla jen funce hostitelky a rozhodčího a tentokrát i šachového trenéra, ale to až později.

        Za šachovnice se proti sobě posadili soupeři takto:

1. Lalouček Miroslav  x  Kotzot Jiří

2. Filip Lukáš              x  Krykorka Dominik

3. Zeman Lukáš          x  Vavřík Karel

4. Slavíková Barbora  x  Nedvěd Jan

5. Čáp Karel                x  Provazník Ondřej

        První dohráli Lukáš Zeman a Karel Vavřík, myslím, že za necelou hodinku. Pan Vavřík opakoval po protihráči tahy, v zahájení díky tomu přišel o dvě figury a pro Lukáše pak bylo velice jednoduché vyhrát. Nebyla to moc hezká partie, ale určitě ji použijeme při rozboru u začátečníků, aby si pamatovali, že opakování tahů po soupeři se nevyplácí!

        Během půl hodinky poté se končilo téměř současně na 4. a 5. šachovnici. Barunka Slavíková svého soupeře Honzu Nedvěda přehrála už v zahájení, měla lépe vyvinuté figury, včas udělala rošádu, to Honza s ní otálel. Pak se Barunce podařilo dát vidličky na soupeřova krále a dámu a bylo "vymalováno".

        Pan Karel Čáp s Ondrou Provazníkem zahráli zahájení celkem bez chyb. Střední hru pak už řídil náš hráč. Jeho figurky pěkně spolupracovaly, kdežto Ondra to měl na šachovnici rozházené, musel reagovat na soupeřovy tahy, stále se jen bránil a neměl čas na tvoření hry. Nevšiml si, že pan Čáp připravuje mat a když ho dostal, tak se dost divil.

       Kluci tedy měli dohráno kolem půl jedenácté, posvačili a pak jsem se jim věnovala, aby se nenudili. Nejdříve si zahráli, všimla jsem si, že Honza málokdy dělá rošádu, sám se k tomu přiznal, tak jsme si to vysvětlovali. Máme do kroužků nastříhané diagramy a děti si je losují (je to pro ně zajímavější), i kluky ze Sázavy to bavilo. Vyřešili jsme jich asi dvacet. Pak jsme si potrénovali maty. Ondra byl moc rád, že se naučil mat jednou věží. Na začátku mi řekl: "To přece nejde!" A šlo to! Pan Vavřík se věnoval studiu, zaujala ho jedna z učebnic, které používáme k výuce, tak se samovzdělával.

        Mezitím dohrál i Dominik, který se v zahájení tak trochu držel. Pak možná nestihl vše propočítávat a ve střední hře přehlédl Lukášovu kombinaci střelcem, přišel o kvalitu. Ještě se snažil bránit, ale lepší postavení Lukášových figur a jejich souhra měla za příčinu, že musel Dominik kapitulovat.

        Na první šachovnici se stále hrálo. Kolem poledne vedle šachovnice na obou stranách po dvou lehkých figurách. Hlavy zabořené do šachovnic, špendlík by bylo slyšet, kdyby padl na zem!

        Do malého sálu se z klubovny přesunuli všichni čtyři hráči ze Sázavy, tak mě napadlo, abych je zabavila novými šachami pro čtyři hráče. Nejdříve si zahráli trojšachy a pak se pustili do čtyřšachů a vydrželi je hrát až do konce partie hráčů na první šachovnici.

        Zjistila jsem, že pan Kotzot pěkně odborně popsal průběh své partie s Mirkem Laloučkem, tak jsem si dovolila jeho komentář okopírovat:

"Úplný debakl jsem se tedy snažil odvrátit já. Po zahájení jsem sice stál pasivně, ale soupeř se neodhodlal k pěšcovému nástupu v centru, takže se hra vyrovnala. Když dokonce iniciativně přistoupil na výměnu všech lehkých figur, stál jsem již celkem pěkně (rozhodně jsem si věřil, že "to dám"). Navíc se protivník rozhodl k dalšímu zjednodušování tak nešikovně, že při výměně všech věží si sice nepatrně, ale nenapravitelně poškodil pěšcovou strukturu. Dámskou koncovku (kterou osobně považuji za nejobtížnější ze všech koncovek), jsme oba sice nehráli právě na výši, ale více nepřesností se přece jen objevilo na "domácí půdě", takže jsem výhru po 5 hodinách hry doslova vyseděl (napsal pan Jiří Kotzot)"

Výsledky:

      Děkuji všem, kdož v letošní sezóně hráli a přispěli k celkem slušnému výsledku, s ohledem na to, že přednost ke hře dostávají především děti.

  Blahopřejeme kolegům z Postupic k letošnímu vítězství a postupu do vyšší soutěže.

Zaznamenala: Marie Filipová