V. ROČNÍK TURNAJE TŘEBÍČSKÉ ŠACHOVÁNÍ 27.1.2018

        Šachový oddíl ŠK Caissa Třebíč a DDM Třebíč uspořádali 27. ledna 2018 V. ročník turnaje Třebíčské šachování, který je čtvrtým ze série devíti turnajů Ligy Vysočiny mládeže.

        Třebíčské šachování si přijelo zahrát celkem 90 dětí. Hrát se začalo s výrazným zpožděním, a když se konečně děti usadily k šachovnicím, přišlo se na chybu v rozlosování. Následně přišel pokyn otočit děti u šachovnic, tzn. kdo měl bílé přesednul si u stejné šachovnice k černým a naopak. Pro jistotu jsme si to potom rozlosovali ještě jednou a děti se o jedno místo
posouvaly, ale na to již organizátoři dohlíželi osobně. Po úvodních zmatcích vše klapalo, jak mělo až do úplného závěru turnaje.

         Hrálo se švýcarským systémem na 7 kol, 2x20 min. na partii. Turnaj byl rozdělen na dvě skupiny, mladší a starší žáci. Vyhodnocování probíhalo v každé skupině zvlášť po jednotlivých kategoriích. Do skupiny mladších žáků patřily kategorie H8, D8, H10, D10 a do skupiny starších žáku kategorie H12, D12, H14, D14, H16 ,D16.

        Lukáš uhrál 6 bodů, ve své kategorii H16 získal zlato a celkově byl 2 ze 47 účastníků. Tomášek uhrál 5 bodů, ve své kategorii H8 získal také zlato a celkově byl 6 ze 43 dětí. Daniel uhrál 4 body, které mu zajistily bronzovou medaili v kategorii H8 a celkově končil na 15 místě ze 43 dětí.

        Před vyhlašováním pořadatelé zajistili ukázku bojového umění AIKIDO a tak získali časový prostor na přípravu diplomů, medailí a věcných cen, které měli opravdu pro každého. Po celou dobu turnaje se o nás vzorně starala paní spolu se slečnou v kiosku, kde nabízely široký sortiment občerstvení za velmi příznivé ceny.

       
         V Třebíči se nám moc líbilo, hrálo se ve velmi příjemném a prostorném prostředí. Těžko však mohu vyjádřit pocity, které jsme zažívali spolu s manželem při vyhlašování. Nedá se popsat ani zlomek pocitů, které jsem cítila, když Tomáškovi dávali jeho první zlatou medaili v životě. Viděla jsem jeho rozzářené oči a pak zvedl svoji malou ruku a jen zlehka mi zamával, myslela jsem, že sním. To vše korunoval Lukáš spolu s Daníkem a z tohoto opojného pocitu mě probudila paní Filipová až druhý den ráno, když postrádala Lukáše, v družstvu za Pravonín na Regionální soutěži E. Tímto se jí omlouvám, a doufám, že mě pochopila, protože vidět všechny své děti v jeden okamžik na stupni vítězů se s největší pravděpodobností již nikdy nezopakuje.